neděle 29. března 2026

FAŠANKY, FAŠANKY, VELKÁ NOC IDE


Skanzen Strážnice.

   S dětmi z Rozmarýnku jsme dnes vynesli Morenu a přinesli Létečko, kluci hrkali a klepali po celém areálu místo zvonů, které odletěly do Říma. 

     Vyrazili jsme hned ráno v 8 hodin autobusem z parkoviště u školy. Do Strážnice jsme přijeli kolem půl deváté. Ujali se nás místní pořadatelé. Dostali jsme zázemí v domečku patřícího do areálu Luhačovického zálesí. Odtud jsem vždy vycházeli, děvčata s Morenou a kluci s hrkači a klepači. Děvčata se zpěvem a říkankami házela Morenu z nedalekého mostku do járku a kluci obcházeli s velkým rachotem areál Skanzenu. Za celý den jsem tak vynášení a hrkání opakovali nejméně šestkrát. 

     Dopoledne i odpoledne Skanzenem prošlo docela málo návštěvníků. Vinu na tom mělo především špatné počasí -  mokro a zima. Déšť naštěstí nepadal, ale mokrá zem hodně zamazala boty a především bílé nohavice chlapeckých třaslavic. Při praní krojů budou maminky dlouho vzpomínat na "strážnické blato".

     Odpoledne se návštěvnost malinko zvedla. My s trochou pýchy říkáme, že je to hlavně díky rodičům našich rozmarýnkových dětí, kteří se na nás přišli podívat a děti podpořit. Bylo to pro nás hodně důležité, protože odpoledne už byly děti vymrznuté a unavené. Přesto zvládly celodenní vystupování bez reptání a stěžování si na cokoliv. Naopak, mají velkou pochvalu za prezentování folkloru a také rodných Ratíškovic ve Strážnici. Odměnou jim byl velký řízek k obědu a teplý čaj v termoskách. A hlavně pocit překonání nekomfortní situace a sebe samých. Děkujeme NÚLK Strážnice za pozvání na tuto akci.

fotky: Martin Tomšej heslo: jaro





















středa 25. března 2026

NESEME MORENU...



    Ve středu po smrtné neděli jsme utopili Morenu. Letos jsme tradici oživili teprve podruhé, právě s dětmi z Rozmarýnku a s jejich rodiči. Byla to taková generální zkouška v civilním oblečení bez krojů před nedělním vystoupením ve strážnickém Skanzenu. Morenu jsme vynesli z Muzea u Kronikářa a hodili do Jezérka. Děvčata poté nazdobila mašličkami mladou čerstvě uřezanou větvičku, tzv. "létečko" se kterou jsme se společně od Jezérka všichni vrátili zpět do Muzea. A protože bylo letos příznivější počasí než loni, zůstali jsme v Muzeu a nad ohýnkem opekli špekáčky, děti se vyřádily na dvoře a rodiče si popovídali. Navečer jsem se všichni rozešli domů, aby nás nezastihl blížící se déšť. 
     Díky Lenko a Jirko za jedinečné a úžasné zázemí u vás v Muzeu u Kronikářa!

Fotky: Jiří Kovářík

































Další fotky D a R M: